Maveb(áci) na skalách

Marek Kotrouš

29. 10. 2019

Obsah

Úvod
Zadrátovaná Jeptiška

Čas letí jako voda, a i když se to nezdá, je to více jak rok, co jsme zdolali Jizeru, jednu z nejvyšších hor Jizerek. Letos jsme ale měli v plánu trochu něco jiného (ne, že by se nám na Jizeře nelíbilo). Tentokrát jsme vymysleli, že zkusíme lezení po skalách – v jednodušším pojetí na ferratě. V plánu jsme tuhle aktivitu měli již delší dobu, ale vždy nám něco přišlo do cesty a teambuilding musel ustoupit stranou (ještě štěstí, že nás je „zatím“ jen pět). Každopádně už nebyl čas lezení odkládat, zima se blíží, a tak jsme vyrazili.

Předpověď mluvila jasně, nejlepší počasí bude v pátek. Michal si dal ráno ještě jednu schůzku a pak ihned vyrážíme. Počasí… Uklidňovali jsme se tím, že předpověď v Jonsdorfu hlásila jasno. V Liberci to tak rozhodně nevypadalo a jak jsme se blížili k ferratě, připadalo nám, že mlha místo aby se rozplývala naopak nabírala na své hustotě. Předpověď se neustále posouvala a slibované jasno se vzdalovalo do neznáma. „Tak aspoň tam budeme sami,“ když už nám nic jiného nezbývalo, hledali jsme alespoň nějaké plusové body našeho výletu

Zadrátovaná Jeptiška

Jsme na místě. U nástupu ferraty mírně bojujeme se správným nasazením úvazků, pořizujeme si společnou fotku (dokud je tým stále kompletní), probíhá rychlé školení a vyrážíme vstříc dobrodružství. První na řadu jde Marek, hned v závěsu se na jistící lano připíná Ivet následována Jirkou, Michalem a Vaškem, který celou skupinu uzavírá. „Začátek je nejprudší,“ upozorňujeme kolegy, kteří vypadají, že trochu uklidňujících zpráv potřebují. V hloubi duši ale víme, že to není úplně tak pravda, pak už ale není cesty zpět.

Zdoláváme první most nad propastí společně s prvními metry Jeptišky, což je název pro tuhle často vyhledávanou ferratu. Během trasy několikrát měníme pořadí, kocháme se výhledy a necháváme se vést ocelovým lanem, které lemuje ty nejzajímavější místa skalního masivu. Jak se počasí vyjasňuje, krůček po krůčku se blížíme k vrcholu. Pokud se na Jeptišku někdy vydáte, nezapomeňte se na vrcholku zapsat do deníku umístěném ve schránce. Pokud trochu zalistujete, najdete tam i ten náš firemní zápis jako důkaz, že jsme ferratu úspěšně zdolali. Všichni si odnášíme super zážitek, Iveta i pár modřin a nezbývá nám než se těšit na další dobrodružství.